RITUÁLY
Magicky požehnaná rituální místnost:
"Tebe volám Charideji skrze toto znamení, které bylo vyryto do východní stěny Hypnosova chrámu poznání Tvým pánem a vládcem Hypnem, přijď a buď nám nápomocen v našem úsilí." Při těchto slovech mág rovněž vizualizuje znamení trojúhelníku, který je tvořen rudě žhnoucími plameny. Tento trojúhelník bude svou velikostí odpovídat ostatním symbolům, které musí mág zcela zřetelně vidět! Poté za pomoci své imaginace vytvoří nad lůžkem velikou bránu, která ponese pečeť volané síly, pokud je tato pečeť mágovi neznámá, či tato síla žádnou známou pečeť nemá, je na bráně vepsáno její jméno. Zatím co mág provádí výše uvedené volání jeho asistentka na lůžku v leže masturbuje. Jakmile mág dokončí vizualizaci čtyř znamení i s velkou branou, vrátí magickou dýku zpět na stolek a se zavřenýma očima zaujme pozici v jedné ze svých oblíbených asán, přičemž bude opět otočen tváří k východu. Jakmile tak učiní, asistentka se ústy jemně zmocní jeho mužství ( za tímto účelem je vhodné při obřadu používat jednoduchá rituální roucha pod kterými by měli být operatéři samozřejmě zcela nazí.
V okamžiku, kdy mág začne citelně vnímat rozkoš kterou mu bude působit, jí musí dát znamení, aby přerušila své počínání, otevřela oči a rozhlédla se po místnosti.
Vzdor ohavnostem a bludům má kult DEBTEH pro člověka živého či mrtvého, plného bídy, zoufalství a zášti, svou šířku a smutnou i posměšnou krásu. Příliš vnucuje lidem nenávist k přírodě, prokletí a utrpení těla, bídného, ale přítomného a jsoucího jediným pokladem utiskovaných, malých a nevědomých, všech těch, kdož nedošli dosud poznání a pochopení duše. Nenávist pak ještě roste.
Strašidla vznikají z krve, prolité zločinem. Jsou to výčitky, jež žijíce bývalým životem zavražděného, budou vraha pronásledovati stále, stále, rodí se z menstruační krve panen i žen, shlukují se kolem dívek, personifikujíce jejich žhavé touhy, rozněcují samotáře rozkošnickými extázemi, jimiž ještě rostou i tak mohutnějí. Shlukují se všude tam, kde je přivolává ochablost, milostná touha nebo nemoc. Jako poslové zlořečení vzpínají a pitvoří se kolem člověka záštiplného, jsouce živeni jeho vztekem. Přitahováni prázdnotou a zoufalstvím jako milenci, hemží se kolem lidí ochablých, zuřivých a šílenců, uskutečňujíce svůj plán zkázy nebo rozvratu a nasycujíce šílenou svou ukájící se žravost.
Tanec je tu prudký a vášnivý. Není jen opojením, ale je hnusně užitečný; zachraňuje od zla plození, trhaje v poskocích pouto plodu s dělohou.
Desteht XVI
Dává svým nejmilejším vyznavačům moc proměny a každá lidská bytost, ať jakkoliv nemocná melancholií, stává se šťastným členem kosmického chvění, dotkne-li se jí jeho kovové žezlo.
Všichni jsou obráceni zády do středu kola jako při tancích a vyskakují, vrážejíce do sebe. A poněvadž tu chybí i iluze studu nebo obrany, zvykají si ženy spojovati ruce vzadu, jejich zadky klesají, zatím co ruce se ovíjejí… ubohé čubky, čekající rozkoš v otvoru páteře, jež se již nikdy nenarovná, s nadmutým břichem, spočívajícím na stehnech a opírajícím o ně své hnusné maso, navzájem se nabízejí.
Dobytek, na nějž již člověk vložil své jméno, není hoden slunce, zasluhuje smrt, aby za jeho smutným příkladem nešla zvířata dosud volná a proklatá. Neživé předměty nezasluhují hrubé slitování, je třeba kupiti trosky na trosky! Jen troska sama o sobě je krásná, bolestná a hodná Satana, obyvatelná jeho vyznavači, parii lidské společnosti, tuláky a sovami. Vyjmuty jsou však hřbitovy, pod podmínkou, že bohatý hrob ničí též, že ubozí mrtví, nejsouce ničím vázáni, mohou vycházeti v podobě upíra a vražditi, vražditi ještě potom, když sami byli zavražděni. Mohou sloužiti za pomocníky v zabíjení svými kostmi, drcenými v prášek, slouží čarodějům za potravu a jsou obětí za smrt, povýšenou na vraždu.
EXPERIMENTÁLNÍ DÉMONOLOGIE
Mřížka před oltářem povoluje úsilí ruky, vystupující zpod širokého pláště. Ze záhybů černého roucha se vynořují knihy, jež mrtví symetricky rozkládá na oba konce oltáře a doprostřed. Bije půlnoc. Při dvanáctém úderu klesá mrtví kněz na stupně oltáře s rozpjatýma rukama a ztuhlé jeho tělo ustrne v obraze mrtvého kříže. Jest to přípravné bdění, vyvolávající okultní moci, při němž se zhušťuje a ustaluje prokletá vůle v tom, jenž bude prositi o pomoc Qoet. Buď požehnán, pokrme Smrti, tisíckrát buď více požehnán než chléb života, protože tě žádná lidská ruka nesela, nikdo tě nerozemílal, sám zlý Bůh tě přenesl z hřbitova do mlýna, aby ses stal pokrmem zjevení. Vzývej Qoet a nebudeš se báti Smrti.
V ohavném smíchu vystrkuje Kooseht z tlamy jazyk, podobný rudému kůlu přitom olizuje svislé pysky. Je to, jako by tekla v lepkavé krvi pekelná láva.
Úryvky z knihy Mrtvích, Satanské bible a Okultní filozofie.
